autor: weblogin | 14. srpna 2013 | BLOG
Přelomový rok 2012 – autor a zdroj je uveden na konci článku O roku 2012 jako o přelomové době se hodně hovoří, hlavně v souvislosti s katastrofickými proroctvími, že nám známý svět bude zničen, že nastane konec času, že bude planeta zpustošena a „živí budou závidět mrtvým“. Jaká je pravděpodobnost, že se to skutečně odehraje? 50:50, protože možné je doslova všechno. Předpovídání budoucnosti Nejprve si něco řekněme o předpovídání budoucnosti. Existují senzitivní lidé, kteří dokáží z energetického pole jedince odečíst největší pravděpodobnost toho, co se v jeho životě stane. To je mu pak sdělováno jako osud. Senzibil vycítí, na co jeho klient nejčastěji myslí a jaké v něm převládají emoce, což jsou nejdůležitější faktory zodpovídající za to, co se nám v životě přihodí. Jenže proč se mnoho věšteb nevyplní? Že by se věštci a vědmy mýlili? Nikoli, protože v okamžiku, kdy byla věštba vyslovena, to byla skutečně „plánovaná budoucnost“. Pokud klient uposlechl varování a své jednání a názory korigoval, pak k naplnění vyřčeného „osudu“ nedochází, neboť se začal soustředit na jinou alternativu a své biopole začal naplňovat jinými myšlenkami a vibracemi. Známý duchovní zákon totiž říká, že „na co se soustředíme, to roste“. Totéž probíhá i v případě budoucího osudu národů, ras, planety. V tomto případě však nezáleží pouze na myšlení jedince (byť jakkoli silného), nýbrž na tzv. kolektivním myšlení. To je egregor napájený všemi myšlenkami a pocity veškerými lidských jedinců. Takže jinými slovy: čím se v myšlenkách zaobírá většina, to se uskuteční. Aby se změnilo kolektivní myšlení, musí každý začít sám u sebe. Začít využívat svoji osobní sílu, být si vědom sama sebe a toho, co dělám, nejednat...
autor: weblogin | 14. srpna 2013 | BLOG
Bill s dětmi Přímá pomoc na léčbu dětí v horách Guatemaly Ahoj, Guatemala je krásné místo ve střední Americe, která se stala druhým domovem pro mnohé lidi, kteří zde změnili pohled na život i na sebe samé. Proto se tito cestovatelé a léčitelé snaží pomoci lidem v Guatemale a podporovat alespoň v malém ty, kteří to nejvíce potřebují. Již tři roky se skupina lidí snaží pravidelně poslat větší část zisku z kurzů reiki a z přednášek o Guatemale na charitativní účely, t.j. především na léčení chudých dětí v guatemalských horách. Kdo patří do této skupiny lidí? Kromě mne je to několik lidí z Norska, Švýcarska a Kanady. Všichni se zabýváme léčením lidí pomocí energií a alternativní medicíny. Děti v chudých horských vesnicích Guatemaly trpí nemocemi v důsledku nedostatku peněz (někdy nemají ani na autobus do města, kde je zdravotní péče) a také proto, že některé vesnice jsou daleko v horách bez elektrického proudu a také bez zdravotnické pomoci. Charitativní pomoc zahrnuje dovoz léčebných přístrojů jako je Biolampa, Zapper (dobře účinný při léčbě horečky a malárie a všech virových onemocnění) a pulsní magnet. Dovoz léčivých přírodních preparátů a finanční pomoc pro léčbu těžších nemocí v nemocnici. V Guatemale pomáhají řádové sestry formou rozdávání přírodních vitamínů dětem. Naše charitativní činnost pomohla mnohým chlapcům a dívkám v případě vážných nemocí a některé dokonce zachránila před živořením nebo dokonce smrtí v chatrčích. Pomoc a léčení v Guatemale již po 9 let provádí léčitel a šaman Bill Clemens (telefonní nebo emailové spojení na Billa mohu po domluvě poskytnout) Pokud se chcete do naší charitativní činnosti zapojit, třeba i malinkatou částkou, zavolejte nebo napište. Ti, kteří se budou charity účastnit, budou pravidelně informováni o podpoře a celkovém využití prostředků v Guatemale a o dalších zajímavostech. Protože nápad založit větší sbírku pro tuto...
autor: weblogin | 14. srpna 2013 | BLOG
Jak najít šamana a co to je šamanismus? Každoroční cesty do Guatemaly od roku 2003 zahrnují již rok života se šamanem Billem, žijícím dlouhá leta v Guatemalské džungly a také v horách na severozápadě Guatemaly. Pro lepší pochopení šamanismu a prolomení mýtu o šamanech by měl přispět i tento článek. Co je to šamanismus? Je to asi nejčastější otázka, kterou si lidé položí poté, co se dozví základní informace o mé cestě nebo poté, co vyzkouší masáž nebo jiné léčení, kterému učí šaman William Bill Clemens v horách Guatemaly. Šaman je člověk neobyčejné čistoty, jež opustil zažité představy a tím strach z jakékoliv činnosti, která je v souladu s vesmírnými zákony – stává se jím až po delší době zkoušek a po nasbírání zkušeností s léčením. Úspěch léčení druhých i nás samých závisí ve velké míře na čistotě vědomí a podvědomí (zkrátka na čistotě myšlenek) a čistotě fyzického těla člověka, který léčí druhé nebo sám sebe. Vesmír je jednota a energie, a proto je vždy dobré mít na paměti pokoru a soucit se světem kolem nás a nesnažit se zarputile o vyléčení všech lidí které potkáme a jejich nasměrování na cestu, kterou my vidíme v dané chvili jako nejlepší. A právě takový přístup má člověk moudrý, kterého nazýváme šamanem, alespoň Bill takovým člověkem je. Do ničeho Vás nikdy nebude tlačit, nebude Vám nic nutit, nechá na Vás zda chcete slyšet a zakřičí ve správnou chvíli – když neslyšíte. Nemá očekávání, ale tvoří, uzdravuje, zhmotňuje. Ví kdy může použít své vědomosti a sílu vesmíru a kdy má v pokoře nechat věci svému běhu. A ví, že musí stále dál a dál podstupovat těžké zkoušky života. Bill miluje život a užívá...
autor: weblogin | 14. srpna 2013 | BLOG
Guatemala je známa dodržováním tradic na venkově. Mezi jednu významnou tradici patří i pouštění draků. Tato tradice má své místo i v muzeích, vedle exponátů týkajících se muziky a dalších tradic. „LOS BARRILETES“ aneb pouštění draků v Guatemale. Článek od Lenky Nevařilové, aktuálně z Guatemaly – září 2007 Pokud budete 1.listopadu pobývat v Guatemale, můžete se stát svědky pouštění draků. Bude trochu jiné než to, které můžeme vidět v Česku…a jiný je i jeho původ. Legenda říká, že na zem, konkrétně na hřbitov, kdysi přisli zlí duchové. Na hřbitově škodili lidem již pohřbeným a posléze vcházeli do domů živých a škodili i tam. Lidé, kteří se zlých duchů báli, vyrobili draky, které použili jako prostředníky v jednání se zlými duchy. Žádali tak zlé duchy, aby se vydali na cestu, ze které se už na zem k lidem nevrátí. Na zemi pak opět zavládl klid mezi živými i těmi již zemřelými. Ideální misto pro pouštění draků byl z tohoto důvodu hřbitov a v minulosti tomu tak skutečně bylo. Dnes se draci pouštějí už jen na poli, kde se také pořádají různé soutěže v pouštění velkých draků. Něco z minulosti však přetrvalo…barvy, které se používají na malování draků jsou dány regionem, ve kterém lidé žijí. A stejně, jako je možné určit příslušnost k určité oblasti podle barvy na tradičním oděvu, lze ji určit podle barev použitých na dracích. V každém případě patří den „LOS BARRILETES“, den draků, v Guatemale ke svátkům, které mají svou minulost i současnost… ...
autor: weblogin | 14. srpna 2013 | BLOG
Cesta do Guatemaly 2003 – první část Rozčarování Do Guatemaly doporučuji jet každému, kdo má rád přírodu, veselé lidi a nebojí se dobrodružství. Hodně lidí se ptá, kdo jsem a jak začala cesta do Guatemaly, jak jsem našel šamany a co způsobilo tu velkou životní změnu. Moje cesta do Guatemaly začala už rok před odjezdem. Práci v mezinárodní společnosti a dobré místo ředitele měním za pozici učitele snowboardingu v lyžařské škole a psychicky se připravuji na prodej bytu a odjezd. Jde mi to rychle a bez problémů to vše do poloviny roku 2003 zařídím. Pro někoho možná nemožný a nepředstavitelný krok vše zahodit je pro mne osvobozující. Plán byl: po půl roce ve Špindlerově Mlýně odletět do Indie. Jen destinace se později úplně a bez důvodu změnila na Guatemalu 🙂 Plán zůstal – odjet v červenci. Peníze z prodeje bytu měsíc před odjezdem mi v příštích měsících pomohou k tomu, abych se mohl věnovat jen cestě a později i celoročnímu studiu masáží a léčení. Po příletu do Guatemaly a po týdnu stráveném s partou izraelských studentů, kteří neustále hulili trávu balím batoh a plánuji odlet zpět. Tak to nemám zapotřebí, cestovat jen tak zbůhdarma koukat na hory, které máme u nás v Krkonoších ještě hezčí. Ani představa a možnost cestovat kolem světa mne neláká. V tu chvíli je to pro mne jako probuzení ze sna, zklamání. Nic jsem od cesty nečekal, ale takovou bezprizorní nudu se nedalo ustát. K tomuto pocitu určitě dopomohlo i osm let strávených v Praze ve víru obchodu na dobře placených místech, kde bylo stále co dělat a člověk byl stále v pohybu. V den odjezdu se srážím ve dveřích s...
Nejnovější komentáře